O kapitánovi
| Rozhovor s Janou (Xyll) Krčmářovou o její roli kapitána Talisy Ren. | |
 |
Jak bys představila Talisu Ren někomu, kdo neviděl Star Trek: Metrénský incident a nezná ji? |
| Talisa je trill se symbiontem, kterého získala za velmi dramatických okolností. Naštěstí se neobjevily žádné náznaky emocionální nestability a symbiont Ren byl hostitelem přijat bez problémů. Z Talisy se díky zkušenostem symbionta stala vyrovnanější a moudřejší osoba, která je více nad věcí. Velí menší nevýznamné vědecké lodi, ale má štěstí na to přichomýtnout se k velmi zajímavým událostem. | |
| Pro ty, které zajímají detaily je zde odkaz na popis postavy, který jsme pro Metrénský incident vytvořili na stránkách CZK. | |
|
Co ti na postavě Talisy Ren přijde nejzajímavější nebo nejsympatičtější? |
|
 |
I vzhledem k tomu, že jsem neherec, hraji Talisu tak trochu jako sebe. Nebo spíš jaká bych chtěla být. Samozřejmě až na charakterové nuance, které jsou pro postavu a příběh stěžejní a měnit k obrazu mému nejdou. I když se občas snažím. Talisa je především oddaná Flotile, je to pro ni ideální rodina a nejlépe se cítí na palubě lodi po boku své posádky. |
 |
Naštěstí také stojí nohama pevně na zemi, nebo palubě a ví, že často se věci podle šablony a regulí řešit nedají. Má ráda dobrodružství a ráda by se do nich vrhala po hlavě. Zároveň si však je vědoma odpovědnosti za svou loď a posádku a proto nechává bláznivé plány na čas dovolených. |
| Můžeš prozradit něco nového, co se dozvíme o postavě kapitána ve Skrytých hrách? | |
 |
Ve Skrytých hrách má postava kapitána docela velký prostor. Dozvíte se něco o její rodině a koníčkách. A vůbec o její povaze, co má ráda, co nemusí. Jak řeší určité situace. Bohužel nemůžu být příliš konkrétní, protože bych vám prozradila důležité věci pro děj nadcházejícího dílu. Jak se říká SPOILERS! |
| Ve filmu máš jako jedna z hlavních postav hodně dialogů, jak se je učíš? Jak se obecně na natáčení připravuješ? | |
 |
Texty se učím úplně stejně, jako kdysi třeba básničky do školy. Pročítám si je v MHD a hlavně si je opakuji těsně před spaním. To je můj mozek nejsnáze ukládá. Zároveň je pro mne důležité vložení textu do celkového příběhu a svázání replik s celou scénou. Text se nabiflujete doma, ale výraz a emoce mu dodáte až s ostatními herci při zkoušení jednotlivých scén, kdy se zároveň dolaďuje i celková koncepce dané scény, rozvržení postav v prostoru, umístění kulis atd. S tím souvisí i případný nácvik například soubojové scény. |
| Kapitán je trill, jedná se o složitou přípravu masky? | |
 |
Ve srovnání s ostatními mimozemšťany v našem seriálu je líčení na trilla jednoduché. Musíte pouze dát pozor, aby se pokaždé tečky namalovaly alespoň přibližně stejně a použít barvu, která se nerozmazává, ale po natáčení půjde umýt. Pro další díl plánujeme vylepšení a tečky se budou stříkat přes šablonu, což zajistí jejich podobnost na všech natáčecích dnech a zrychlí se i doba líčení. V současné době trvá ruční tečkování přes půl hodiny. |
 |
Na některé scény je také nutné namaskovat zranění, různé jizvy a rány. To je samozřejmě náročnější. A vždy si musíte dané namaskování dobře vyfotit, aby šlo v případě potřeby zopakovat. |
| Velká část Skrytých her i Metrénského incidentu byla natáčena takzvaně na zeleném pozadí, jaké to je? | |
 |
Určitě o hodně náročnější než natáčet v kulisách. Musíte si všechno představovat. Na place máte většinou jen plátno, občas židli a spoluherce. Všechno ostatní se vytváří až v postprodukci. Navíc pokud se natáčí scéna, která je větší, například celý můstek, nebo přistávání v hangáru, musí se scéna rozdělit a jednotlivé hloubky obrazu se natáčejí zvlášť. Herci, kteří spolu na scéně interagují se tak dohromady sejdou až v postprodukci, když se skládá scéna. Myslím ale, že se nám to povedlo. Alespoň co mohu soudit ze scén, které jsou již sesazené. |
| Napadá tě nějaká veselá historka z natáčení? | |
 |
Přímo konkrétní historka bohužel ne, ale při natáčení se zažije spousta legrace. Jako vždy, když pracujete na nějakém milovaném tématu se super týmem. Ale mám jednu historku, která podtrhuje starou pravdu, že ať si cokoliv sebelépe naplánujete, vždy vás něco překvapí. Když jsme natáčeli v exteriérech a potřebovali jsme určité scény prostě stůj co stůj stihnout, přijel na sousední pole kombajn a začal sklízet. Tím pádem bylo po jakémkoliv natáčení se zvukem. Naštěstí už zbývaly jen scény, kde není přímo záběr na hercovu pusu a nebude problém těch pár slov dodabovat. Ruchy pozadí si náš zvukař prozřetelně nahrál hned ráno. |
| Jak ses vlastně k natáčení dostala? Bylo hrát ve filmu tvým snem? | |
 |
Vůbec ne. Nikdy, ani jako dítě, jsem nechtěla být herečkou, nebo hrát například v divadle. Nabídka přišla neočekávaně a mně se do toho po pravdě moc nechtělo. Ale přesvědčilo mne ujištění, že budu mít jen několik vět. A budu chvíli důstojníkem Hvězdné flotily. Nakonec ze mne udělali kapitána a já měla textu podstatně víc. Ale projekt se mi zalíbil a už jsem u něj zůstala. A vlastně se mi tím splnil i jeden můj sen, být astronautem. |
| Je něco, co tě na natáčení, potažmo hraní překvapilo? Něco co jsi nečekala? | |
 |
Neřekla bych úplně překvapilo, spíš se mi potvrdilo pár věcí, které se o filmování říkají. Například, že hraní je o čekání na záběr. Několik hodin čekáte, až bude scéna připravena, nasvícena, rozestavěna, technika nastavena a také vy namaskováni. Poté pár minut (pokud se záběr nedaří i pár desítek minut) natáčíte a pak zase hodinka, dvě čekání. A takto to jde celý den až do noci. |
| Ovšem tím, že jsme amatérská produkce, dělají všichni téměř všechno, takže je ono čekání vyplněno výpomocí, kde je třeba a lépe to uteče. | |
| Co ti účast na tomto projektu dala a vzala? | |
 |
Dala mi mnoho zajímavých zážitků a zkušeností souvisejících s natáčením. Krásné na tom je, že filmaři musí umět téměř všechno, mnoho věcí se dělá takzvaně na koleně a vy upotřebíte zručnost i znalosti snad ze všech oborů. A nemyslete si, že je to jen tím, že jsme amatérská produkce. Účastnila jsem se i profesionálního natáčení a bylo to téměř to samé. |
 |
Také jsem se dozvěděla, jaké bezděčné tiky mám. Při hovoru gestikuluji rukama, pohupuji se a hrbím se. Na to všechno jsem si musela dávat pozor. Vzala mi spoustu času a trochu těch iluzí o herectví. Ale ničeho ani v nejmenším nelituji. |